MUDr. Kiss o trendech v léčbě rozštěpů

V září 2025 se MUDr. Kateřina Kiss zúčastnila 17. světového kongresu International Cleft Lip and Palate Foundation (ICPF) ve Frankfurtu nad Mohanem. Díky podpoře Nadačního fondu profesora MUDr. Andreje Sukopa mohla načerpat nové poznatky, navázat mezinárodní kontakty a připravit půdu pro příští kongres v Praze 2026. Co ji na kongresu zaujalo nejvíce? A jak vnímá rozdíly mezi českou a zahraniční péčí o pacienty s rozštěpem?

Jaké poznatky vás, paní doktorko, na kongresu nejvíce zaujaly?

Zaměřila jsem se hlavně na různé přístupy k časování operačních výkonů u dětí s rozštěpem. V Česku se operace často provádějí už v novorozeneckém období, ale v zahraničí je běžné i pozdější časování. Neexistuje jednotný „zlatý standard“ pro ideální čas operce patra či velofaryngeálního uzávěru, každé centrum volí postup podle svých zkušeností a podmínek. Pro mě bylo také překvapující zjištění, že velká část center volí metodu „all in one“, tedy že operaci rtu, čelisti i patra provádí v rámci jednoho výkonu.

V čem se liší přístup k léčbě v zahraničí oproti FNKV?

Ve světě je patrný silný trend předchirurgické přípravy – ortodontické úpravy rozštěpových segmentů ještě před samotnou operací. Stejným směrem se ubíráme i u nás ve FNKV. Na rozdíl od některých velkých zahraničních center, například v Německu, u nás klademe důraz také na tzv. modelaci nosu (nose molding). Díky tomu můžeme ještě před samotnou operací zlepšit estetiku nosu a dosáhnout tak lepšího výsledného efektu.

Kongres zdůrazňoval holistický přístup k pacientovi. Co si pod tím můžeme představit?

Holistický přístup znamená komplexní péči nejen o pacienta, ale i jeho rodinu. Součástí je otevřená komunikace o přáních, očekáváních a možnostech léčby, včetně rozhodování např. o případných reoperacích či estetických korekcích. Nejde jen o chirurgii, ale o otevřenou komunikaci, mezioborovou spolupráci a dlouhodobé sledování. Chirurg, ortodontista, logoped, foniatr, psycholog – všichni společně tvoří tým, který pacienta provází celým procesem léčby. Podle mého názoru tento přístup už dlouhodobě uplatňujeme i ve FNKV.

Probíhaly na kongresu i prezentace výzkumných projektů?

Ano, velmi inspirativní. Projekty se týkaly regenerativní medicíny, využití biomateriálů a kmenových buněk pro obnovu tkání a kostí patra. Probíhá také genetický výzkum příčin rozštěpů a rozvoj digitálních nástrojů pro vzdálené sledování pacientů a zefektivnění multidisciplinární péče.

Objevily se během kongresu momenty, které vás překvapily?

Některé momenty jsem již zmínila. Ale je tu ještě jeden: přes obrovský pokrok medicíny neexistují dvě centra, která by měla zcela shodný léčebný protokol. Přístupy se výrazně liší nejen mezi zeměmi, ale i mezi jednotlivými pracovišti v rámci jedné země.

V roce 2026 se bude kongres konat v Praze. Co to pro vás znamená?

Je to pro nás velká čest, a to nejen proto, že Praha je rodištěm profesorky Marie Tolarové, současné prezidentky ICPF. Pro mě osobně je to obrovská zkušenost – jsem součástí organizačního týmu a už téměř rok na přípravách aktivně pracuji. Těším se na sdílení zkušeností a navázání nové spolupráce s kolegy z celého světa.